Půjčování peněz v rodině nebo od přátel může být dobrou volbou i průšvihem

Už jste si někdy půjčili peníze od svých přátel nebo dokonce někoho z rodiny? Nebo jste naopak někomu půjčili vy? A jak to dopadlo? Dost často je půjčení si od rodiny nebo svých blízkých velmi dobrou variantou, jak vyřešit nebo dočasně překlenout například výpadek příjmu nebo jinou finanční situaci.

Jenže ne vždy jedna strana dodrží vše, jak bylo dohodnuto nebo naopak si půjčku „uzpůsobí“ podle svých podmínek. Kvůli tomu pak může dojít ke zhoršení vztahů, dokonce i k úplnému rozpadu přátelství nebo důvěry.

Samozřejmě vždy půjčka závisí také na požadované částce. Když někomu půjčíte třeba stovku na koupi zmrzliny pro děti, protože si zrovna zapomněl doma peněženku a on vám ji zapomene vrátit, obvykle to neřešíte. Něco jiného ovšem je, když jde o tisíce. Ne-li statisíce.

Důvěra a spolehlivost

I když má půjčování v rámci rodiny nebo přátelství u nás dlouhodobou tradici a šetří některé náklady, je potřeba nejen vzájemná důvěra, ale také spolehlivost. Takže pokud si nejste jistí, zda váš přítel nebo příbuzný vám bude schopný peníze včas a řádně vrátit, je lepší žádost o půjčku slušně odmítnout.

Vyjasněte si podmínky

Jedno z nejdůležitějších i když nepsaných pravidel půjček mezi příbuznými a přáteli je to, abyste si předem vyjasnili podmínky půjčky. To znamená, kdy která strana očekává vrácení celé částky nebo jednotlivé splátky. Případně jaký je nejzazší termín pro vrácení celého půjčeného obnosu peněz.

Nemusíte kvůli tomu nutně sepisovat smlouvu, ale tohle konkrétní časové určení a dohodnutí podmínek s vysokou pravděpodobností pomůže předejít mnoha nedorozuměním.

To, jestli druhá strana vaše představy nakonec splní, je i tak sice někdy trochu ve hvězdách, ale pokud víte, že je na ni spolehnutí, dopadá to většinou dobře. Nicméně podle posledních průzkumů každý třetí dotazovaný odpověděl, že jim taková půjčka nebo naopak dluh zhoršil vztahy s rodinou nebo přáteli.

Nejčastěji si půjčujeme ale knihy, ne peníze

Přece jen knihy nejsou obvykle tak drahé. Navíc knihu v případě nevrácení snadněji oželíme, protože už jsme ten výdaj na ni udělali třeba i dlouho před zapůjčením. Horší je to však i třeba „jen“ s pětistovkou, kterou bychom bývali chtěli teprve na něco použít.

Ale ruku na srdce, kdo si někdy něco půjčil a zapomněl to vrátit? Myslím, že většina z nás zná situaci, kdy si zrovna půjčil knihu a už ji nevrátil. Anebo naopak, kdy knihu nebo nějakou věc někomu půjčil a nedostal ji už pak zpět. Nebo třeba až po letech.

Ale s penězi by se nám tohle stávat nemělo. Proto vřele doporučuji si vždy předem dohodnout podmínky a sladit představy. Ať už jste na té straně půjčujícího nebo naopak na straně toho, kdo si potřebuje půjčit.