Měl bys mít rezervu, kdyby se něco stalo… Věčné téma. Slýcháme o něm snad ze všech stran – od rodičů, kamarádů i finančních poradců. Ideální rezerva je tři až šesti násobek měsíčních výdajů. Dobře, ale jak na to!? Všichni nám jen říkají, že bychom měli mít, ale ne jak toho dosáhnout! V tomto článku se to konečně dozvíte. Dozvíte se nejen jak efektivně vytvářet rezervy, ale i metodu, díky které se mým klientům daří přibližovat k finanční nezávislosti. A díky které si vytvořili finanční rezervu jeden milion – a to již do pěti let!
Od března 2020 si lidé začali mnohem více uvědomovat důležitost finančních rezerv. Díky pandemii skončilo mnoho společností ve službách a cestovním ruchu. Lidé byli propuštěni a museli hledat práci jinde. Ani životní pojištění (pokud neonemocněli) jim v tuto chvíli nepomohlo. Jedinou možností, jak toto období zvládnout, bylo mít vlastní finanční rezervu. Většina z nás je však neefektivních, co se tvorby rezerv týká. Není výjimkou, že se setkám s domácnostmi, které mají slušný příjem a poměrně nízké náklady, a i přes to se jim nedaří nic ušetřit. A pokud se daří, tak jen velice málo. Pokud jste mezi nimi, tak z toho nebuďte smutní. Tak to prostě je. Na škole nás to holt nikdo nenaučil. Musíme si tedy poradit sami. A tím, že čtete tento článek, děláte první důležitý krok.
Základní rezerva, kterou by měla mít domácnost k dispozici, je skutečně již zmiňovaný 3 až 6-násobek měsíčních výdajů. Tří násobek u lidí, kteří bydlí v nájmu a šesti násobek pro ty, kteří vlastní nemovitost. S nemovitostí jsou totiž spjaty větší výdaje. Takže pokud mám náklady 25 tis, rezerva by měla být 75-150 tis. Tuto částku je potřeba mít k dispozici ideálně na spořícím účtu – tedy v případě potřeby ihned k dispozici. Jedná se o rezervu na nečekané události, jako je právě ztráta zaměstnání, rozbití spotřebičů v domácnosti či součástek na vozidle. Jedná se o naprostý základ. Pokud se totiž nejsme schopni naučit dávat peníze bokem na vytvoření krátkodobé rezervy, není možné se pustit do vytváření rezervy dlouhodobé, která bude sloužit například na financování studia dětí, čas od času je potřeba koupit nové vozidlo, rekonstruovat nebo něco opravit na nemovitosti či zajistit se na penzi.
Tvorbu rezerv lze shrnout ve 4 krocích. Je to zcela zásadní, ale přitom jednoduchý model prověřený generacemi. Jdeme na to!
1. krok – znát rozvahu
V prvním kroku je důležité mít přehled nejen o příjmech, ale i výdajích. Když ke mně přijde nový klient, většinou nemá přehled o tom, kolik za co utrácí. A ti, co si myslí nějaké číslo, jsou často daleko od toho skutečného. Fixní výdaje jsou totiž často vyšší, než si myslíme.
Co vše do výdajů zařadit? Takže například: energie (plyn, elektřina, voda) a ostatní výdaje spojené s domácností (např. fond oprav atd), peníze na dopravu (benzín, nafta, MHD), jídlo, internet, mobily, předplatné TV, alimenty, peníze na školu/školku/družinu, kroužky, hygienické a toaletní potřeby, léky či výživové doplňky, kadeřník a ostatní zkrášlovací salóny, výdaje na mazlíčky, zdravotní a sociální pojištění včetně daní u OSVČ a samozřejmě veškeré finanční produkty, jako jsou úvěry, pojištění, spoření či investice.
Je důležité nezapomenout na výdaje, které se platí jednou ročně. Jsou to zpravidla produkty neživotního pojištění (pojištění auta, nemovitosti a odpovědnosti), dále to jsou výdaje na dovolenou, servis vozidla, dárky či daně u OSVČ. Je jasné, že nejde vždy zcela přesně určit částku. Pracujeme proto s přibližnými čísly. Částky, které nám vyjdou podělíme 12 (počet měsíců v roce) a zahrneme je do měsíčních výdajů.
Přiklad: Platím povinné ručení 6 tis/ročně, za servis vozidla počítám automaticky 1 500 Kč/měsíčně (18 tis/ročně). Jde o to, že vás celý rok stojí pouze palivo, ale jakmile dojedete do servisu, tak tam necháte 15-20 tisíc. Za dovolenou zaplatím 30 tis/ročně a dárky mě stojí cca 10 tisíc. Když tyto částky sečtu, dostanu číslo 64 tisíc Kč/ročně. Tuto částku vydělím 12 (počet měsíců v roce) a zjistím tak, kolik v průměru utratím za tyto nepravidelné výdaje měsíčně.
Výpočet: 6 tisíc (pojištění na auto) + 18 tisíc (servis vozidla) + 30 tisíc (dovolená) + 10 tisíc (dárky) = 64 tis/12 = cca 5 400 Kč/měsíčně
Vyjde částka 5 400 Kč. S touto částkou rozpočet domácnosti často nepočítá. Když pak dojde na placení, jsou zaskočeny.
Pokud nechcete na žádný výdaj zapomenout, tak využijte jednoduché pomůcky, kterou si můžete stáhnout na tomto odkaze: Odkaz na excel s videonávodem
2. krok – rozdělit finance na 20/70/10
Na tvorbu rezerv je nejjednodušší rozdělit si příjem na tři hromádky v poměru 20/70/10. 20 % jde na vytváření rezerv, 70 % na spotřebu a 10 % na zábavu.
Celkovým příjmem domácnosti se myslí (v případě manželů/partnerů) příjem všech členů domácnosti, včetně příjmu z vedlejších prací či brigád, výživného, sociálních dávek či jakékoliv renty, kterou domácnost pobírá. Jestliže je celkový příjem do domácnosti například 60 tis., tak rozdělení vypadá následovně.
12 000 Kč (20 %) – na rezervy
42 000 Kč (70 %) – na spotřebu
6 000 Kč (10 %) – na zábavu
Základ správného hospodaření (a to od pradávna) je naučit se vyžít z 9/10 toho, co si domácnost vydělá. Tzv. desátek jde bokem, kdyby přišly horší časy. Nicméně, pokud chce domácnost mít nejen na „horší časy“, ale zároveň dlouhodobě vytvářet finanční majetek (tedy bohatnout), ideální je dát bokem 2/10. Tedy právě 20 %. Pro spoustu lidí je to v tuto chvíli šok. Ale faktem je, že z pětistovky nebo tisícovky měsíčně svých cílů prostě nedosáhnete.
Pozn. Pokud se nejedná o domácnost s dluhy, která vše co vydělá, musí použít na postupné umořování dlužné částky, není možné tuto metodu uplatnit. Podobně pokud se jedná o člověka, který je single a celou domácnost táhne z jednoho platu, tak se 20 % pravděpodobně odkládat nepodaří. V případě takového člověka lze snížit hranici na 15 %. Ne však méně než 10 %. I to je však ve většině případů více než doposud. Pokud tedy vydělávám např. 25 tisíc, bokem by nemělo jít méně než 2 500 Kč (10 % z 25 tisíc).
Do spotřeby (70 %) se počítají veškeré fixní výdaje, které si vypíšeme v kroku číslo 1. Tzn. výdaje na domácnost, dopravu, jídlo, finanční produkty, ale i veškeré ostatní výdaje spojené s životní úrovní (cestování, vzdělání, koníčky…).
10 % je naše odměna za celoměsíční práci. Tak, jak se učíme starat o naše finance, tak je potřeba starat se i o naše šťastné bytí. Cílem je odměnit se. A to čímkoliv, z čeho máme skutečně radost. Uvidíte, jak se rychle vytratí frustrace, že člověk chodí jen do práce, ale nic si neužívá. Přirozeně to pak motivuje navyšovat příjem. Protože je rozdíl mezi 10 % z 20 tisíc (2 000 Kč) nebo 10 % z 50 tisíc (5 000 Kč).
3. krok – založit si spořící účet
V prvním kroku jsme si vypsali veškeré výdaje, které se platí jednou ročně (neživotní pojištění, dovolená, dárky…). Ve třetím kroku založíme spořící účet, na který bude nastaven trvalý příkaz (měsíční), aby bylo v budoucnu na výdaje, které se platí právě jednou ročně nebo nepravidelně. Jako příklad můžeme uvést částku, kterou jsme spočítali v prvním kroku. Částka vyšla na 5 400 Kč/měsíčně. Tuto částku si prostě nastavíme po výplatě jako trvalý příkaz, který odejde na tento nově založený spořící účet. Pokud již spořící účet máte, není potřeba zakládat nový. Banky se předhání s úroky na spořících účtech. Pro naše účely však není úrok až tak důležitý. Jde zejména o to, že se jedná o jakousi druhou schránku, ke které nemáte platební kartu a máte ji oddělenou od běžného účtu, který využíváte denně při běžných nákupech. Navíc to, že je v nějaké bance nejvyšší úrok neznamená, že tomu tak bude i za měsíc.
Díky tomu získáme mnohem větší přehled o platbách a nepřekvapí nás pak před Vánoci zaplacení povinného ručení a servisní prohlídky, když ještě nebudeme mít nakoupené vánoční dárky. Tento krok naprostá většina domácností nedělá. Často jsou pak nuceni využít některý z úvěrových produktů jako je kontokorent nebo kreditní karta. Co by to bylo za Vánoce bez dárků, že!? Však si zkuste všimnout, kolik úvěrových produktů v reklamách před Vánoci přibude. Tím se však domácnosti vystavují riziku dluhové pasti.
4. krok – dodržovat pravidlo „Nejdříve zaplať sobě!“
Aby celý postup vytváření rezerv fungoval, je tento krok tím nejdůležitějším. Spadá do hromádky 20 % - na rezervu. A o tu nám celou dobu jde. První trvalý příkaz, který z účtu odejde, je ten, kdy zaplatím sobě! A v tom je celé kouzlo. Abychom toho docílili, musí být nastaven po dni nebo tentýž den, kdy chodí výplata. Jedná se o psychologický efekt, kdy pracujeme se zůstatkem, který na účtu máme. Když si po výplatě odložíme částku bokem (20 %), snížíme si tak měsíční částku, se kterou můžeme disponovat (zbyde 80 %). Tím pádem si automaticky přizpůsobíme rozpočet a nezbyde tak na zbytečné výdaje. V prvním okamžiku jde těchto 20 % na spořící účet. Jakmile si vytvoříme dostatečnou rezervu (minimálně však ve výši tří násobku fixních výdajů), můžeme již peníze začít odkládat někam, kde budou nejen porážet inflaci, ale také vydělávat. V této chvíli již hovoříme o investování. Proč investovat a kam se dočtete v kapitole: Finanční tipy – Vyznejte se v investování
TIP pro Vás:
Vyzkoušejte si to tzv. nanečisto po dobu půl roku. Nezakládejte si žádný speciální finanční produkt. Využijte pouze spořícího účtu. Je zdarma a ke svým financím se kdykoliv dostanete. To nejhorší, co se Vám může stát je, že si vytvoříte rezervu! :-)
Závěrem
Na začátku je pro většinu z nás těžko uvěřitelné, že to bude fungovat. Zvláště, pokud jsme si do teď nic neodkládali. 20 % z příjmu se najednou jeví jako obrovská částka. Člověk má pocit, že by poté nevyšel. Existuje na to jednoduchá metoda. Prostě si to zkusit. Pokud to domácnost vydrží první půl rok, dá se říci, že má vyhráno. S největší pravděpodobností se jí to bude dařit i dlouhodobě. Důležité je přesvědčit především sebe, že to jde. Uvidíte, že již během takto krátkého období, jako je půl roku, jste schopni vytvořit chybějící finanční polštář. Díky této metodě si lze skutečně do pěti let sáhnout na svůj první milion. Pokud bychom využili již zmíněné domácnosti, kde byl celkový příjem 60 tisíc, tak by její rezerva (na účtu bez zhodnocení) za 5 let dělala 720 tisíc korun (20 % ze 60 tisíc = 12 tisíc x 12 měsíců x 5 let = 720 tisíc). Zbývající částku do miionu by již mohl pokrýt úrok ze zhodnocení. To už však záleží na vývoji trhu. Z krátkodobého hlediska je však patrné, že největší podíl na konečné částce dělá samotný návyk - odkládat peníze bokem. Držím palce všem, kteří se rozhodnou tuto metodu vyzkoušet. V případě zájmu využijte bezplatné osobní konzultace přímo se mnou:-).